ve stínu pod jedním z tisíce stromů se cítím stejně
--- jako v náruči jednoho z tisíce můžu
je mi trochu zima, trochu se stydím
za to, že už po tisící střídám místo ve scéně klonů
jeden jako druhej a ani my nejsme jiný
stejská se mi, ale přísahal bych,
že tohle je vzkaz všem sviním
občas se nudím a pak otvírám lahve po kterých slzím
transparenty slibujou, že bude líp
--- ale já se tak necejtim
teď, tady a už nikdy jindy
slíbíme si, že raději zůstaneme sami
Žádné komentáře:
Okomentovat