vlny (leden 2015)

zdálo se mi vo vaně plný vody

nabrečela jsem do ní

dusila jsem se pěnou a psala špatný básničky

bylo to tak šíleně reálný

že jsem si po probuzení vlezla do sprchy

nabrečela jsem do ní

papíry s textama se rozmočily

a tuž mi stejkala po stehně

barvila mi celý nohy modře

kořen stromu byl vytrhlej ze země

zbyla po něm jenom díra

nabrčela jsem do ní

někdo křičel moje jméno

seděla jsem na zemi v hromadě listí

nebylo slyšet jak flašky dopadaj na zem

ale stejně byly všude střepy

možná z mojí duše

nabrečela jsem do ní

klepaly se mi ruce

celej byt se roztříštil na kousky

jen s mojí pomocí

na klíně mi přistála další krabička cigaret

nabrečela jsem do ní

a tak jsem ležela v posteli se zeleným povlečením

dívala se na tebe

a občas trochu nabrečela na papír