show (duben 2018)

poskládám svý sny, postavim z nich zdi

abys je nemohl překročit

ačkoli přeju ti, mohla bych tě zaskočit

mohlo by mi přeskočit

zatimco sestavuju nový hry plný neštěstí a neřesti

není nic snadnějšího než zhřešení

a proto asi nevěřim

válí se mi v posteli loutky bez tváří,

nikdy je neměly, nikdy se nesmály

slunce už nezáří, jen mě pálí do očí když šeptám vlastní potřeby

to mě potěší

když kolemjdoucí oči protočí nad tím co vychází skrze moje rty

vítej v mojí show

odlož si, vyber si masku a stůl

— za pár tejdnů budeš můj

klaun

buď se budu smát a nebo bát